Pražský literární dům autorů německého jazyka
czde
Aktuálně
Stovka Ludvíka Aškenázyho
24.02.2021

                                                                                                                                  Foto: archiv Jindřicha Manna

Před 100 lety, 24. února 1921 se narodil významný český spisovatel a dramatik Ludvík Aškenázy. Pocházel z česko-polsko-židovské rodiny, jako místo narození bývá uváděn Český Těšín, pravděpodobně se však narodil v haličské Stanislavi (dnes Ivano-Frankivsk). Na Lvovské univerzitě studoval slavistiku, po vypuknutí 2. světové války a přepadení SSSR Německem v r. 1941 byl evakuován do Kazachstánu. V r. 1942 vstoupil do Československého vojenského praporu pod velením Ludvíka Svobody. Účastnil se bitvy u Sokolova v březnu 1943 i boje o Dukelský průsmyk na podzim 1944. Se Svobodovou armádou se dostal v květnu 1945 do Prahy, kde se usadil. Zde v této době poznal Leonie Mannovou, dceru Heinricha Manna, která žila se svou matkou, herečkou Marií Mann roz. Kanovou, od r. 1933 v Praze a prožila zde i válku. Později se s Leonie Mannovou oženil, narodili se jim synové Jindřich a Ludvík.

Ludvík Aškenázy začal po demobilizaci pracovat jako zahraničně politický reportér v Československém rozhlasu, jeho kolegy a přáteli se stali Arnošt Lustig a Ota Pavel. Své reportáže (např. z Izraele, Polska, Německa či Spojených států) publikoval i knižně, od poloviny 50. let se věnoval převážně beletrii. Po velkém úspěchu první povídkové sbírky Dětské etudy (1955) se stal spisovatelem na volné noze. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 emigroval s rodinou do Mnichova, rodiště své manželky, se kterou se později přestěhoval do severoitalského Bolzana. Zde v r. 1986 zemřel v pouhých 65 letech.

Doménou tvorby Ludvíka Aškenázyho se staly kratší prozaické formy. Na Dětské etudy navazovaly sbírky Milenci z bedny (1959) a Etudy dětské a nedětské (1963). Asi nejznámější povídka Vajíčko ze stejnojmenné sbírky (1963) podává na minimální ploše velmi silný příběh překlenující období 2. světové války a holocaustu. Prostřednictvím zkratky zachycuje studentský šprým, jehož opakování po šestileté pauze způsobí nečekané dojetí. Vedle textů, ve kterých se často jako protagonisté objevují děti, napsal Aškenázy také několik knih přímo pro dětské čtenáře, např. Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli strastiplné osudy pravého trpaslíka (1959), Praštěné pohádky (1965) nebo Malá vánoční povídka (1966).

Intenzivně se věnoval také rozhlasové dramatice. Z her psaných ještě v Československu sklidila největší úspěch Bylo to na váš účet, která byla oceněna na prestižní mezinárodní soutěži Prix Italia (1964). Nastudování Jiřího Horčičky v hlavní roli s Karlem Högerem patří ke klenotům české rozhlasové tvorby. Je také autorem několika filmových scénářů, např. Noční host (1961) nebo Křik (1963). Po odchodu z Československa začal Ludvík Aškenázy brzy psát německy a zaměřil se nadále především na rozhlasovou tvorbu a knížky pro děti. Jednou z nich je i sbírka Du bist einmalig (1981), ze které jako krátkou ukázku vybíráme text "Myš Silvia a kocour Cicero" v překladu Jindřicha Manna. 


site design © 2008-2021  ||  drobas.info