Pražský literární dům autorů německého jazyka
czde
Aktuálně
Literatura v parku 2016
18. 9. 2016  -  14:30
     Šlechtovka ve Stromovce

 
Pražský literární dům si Vás dovoluje pozvat na již šestý ročník open-air festivalu Literatura v parku.

                       
 

Těšit se můžete jak na české, tak i na německé a rakouské autory. Večer vyvrcholí v 19 hodin koncertem skupiny Schodiště.

Moderují Petr Borkovec a Jitka Nešporová.

 


Před 150 lety se narodil Hugo Salus

Hugo Salus, pražský německy píšící židovský básník a prozaik, povoláním velmi známý a úspěšný gynekolog, se narodil v České Lípě jako syn všeobecně uznávaného úředního zvěrolékaře a jeho umělecky nadané manželky. V rodném městě začal studovat na gymnáziu, pokračoval v Českých Budějovicích a maturoval v Litoměřicích, tak jak otce služebně překládali. Poté vystudoval v Praze medicínu a zde se také trvale usadil. Brzy se začlenil do pražského kulturního prostředí, stal se výrazným členem Concordie, spolku německých spisovatelů a umělců v Čechách, a jeho obsáhlou básnickou i prozaickou tvorbu oceňovali například Rainer Maria Rilke i Max Brod. Přátelil se s mnoha významnými osobnostmi české kultury, mezi nimi s Jaroslavem Vrchlickým, který mu věnoval poslední sbírku svých básní „z vděku za hodiny uchvácení“, s Jaroslavem Kvapilem, Josefem Václavem Myslbekem nebo s Maxem Švabinským, jenž ho v roce 1902 portrétoval. Hugo Salus se svým veřejným působením významně zasloužil o harmonické soužití Čechů, Židů a Němců v Praze.

Ze Salusových třinácti básnických sbírek, vydávaných vesměs v německých nebo rakouských nakladatelstvích, vyšla jako první Gedichte (Básně) v roce 1898, jako poslední pak Die Harfe Gottes (Harfa boží) v roce 1928. Jeho literární tvorba je psána v klasicistním stylu s prvky novoromantismu a impresionismu. V lyrice autor tematicky čerpal z prostředí, kde žil, i z běžných nálad člověka, k nimž patří nejen milostná touha, ale také pocity pomíjivosti a smrti. Dvě jeho básně zhudebnil Arnold Schönberg.

Také Salusovo prozaické dílo je rozsáhlé, obsahuje 15 svazků většinou novel a povídek, ale nechybějí ani pohádky. Jeho prvním prozaickým titulem byly Novellen des Lyrikers (Lyrikovy novely) z roku 1903. Ze zralé tvorby připomeňme alespoň zajímavou historickou novelu Die schöne Barbara, 1919, která se odehrává ve středověku na Pražském hradě a spolu s dalšími prózami vyšla v roce 1924 také v českém překladu Jana Grmely pod titulem Krásná Barbora.

Hugo Salus byl rovněž dramatikem, autorem tří divadelních her. Dvě z nich, biblickou jednoaktovku Susanna im Bade (Zuzana v lázni, 1901) a tříaktovou veselohru Römische Komödie (Římská komedie, 1909), autor po několika pokusech uplatnil na německých scénách. Jeho třetí drama Das Denkmal des Homer (Homérův památník) žádná scéna neuvedla, a tak se za jeho života ani později nedočkalo knižního vydání.

Hugo Salus byl ve své době velice populární, ceněný a uznávaný nejen jako literát, ale také jako lékař-gynekolog, a vůbec jako známá osobnost pražského kulturního života, výrazná i svým zevnějškem, korzující po Příkopech ve vlajícím plášti a širáku. Jeho literární práce včetně poezie vycházely ve velkých nákladech a byly populární také v Německu. Existují rovněž anglické, francouzské, a dokonce i japonské překlady z jeho tvorby, ve své rodné zemi však příliš překládán nebyl. Kromě již zmíněného českého překladu výboru novel Krásná Barbora vyšla v roce 1906 česky Salusova básnická sbírka Christa. Evangelium krásy (Christa. Ein Evangelium der Schönheit, 1902, přel. Zdeněk Broman) a v roce 1918 v překladu Julia Aloise Korába Výbor z básní. Hugo Salus zemřel v Praze ceněn a uznáván, v moderní době však bohužel upadl téměř v zapomnění.

Závěrem je třeba se zmínit také o spisovatelově synovi. Wolfgang Václav Salus (nar. 1909 v Praze) se údajně záhy rozešel s rodinou, když v roce 1924 vstoupil do Svazu mladých komunistů Československa; v roce 1927 navštívil Moskvu, kde se seznámil se Lvem Trockým, jemuž v letech 1929-1933 dělal tajemníka na tureckém ostrově Prinkipo. Po návratu domů předsedal trockistické skupině v Praze kolem časopisu Jiskra. Poté co přežil holokaust, opustil po únoru 1948 Československo a v Mnichově se podílel na vzniku německé sekce Čtvrté internacionály. Dne 13. února 1953 byl v Mnichově otráven agentem Stasi nebo KGB a 5. března 1953 této otravě podlehl. Okolnosti jeho smrti byly objasněny až v roce 1992.

Zlata Kufnerová

Převzato ze Židovských listů.


Fotografie - autorské čtení Constantina Göttferta
28. 7. 2016  -  18:00
     Pražský literární dům | Ječná 11, Praha 2

                                              

©foto: Anna Koutská

Další snímky najdete v naší fotogalerii.


Autorské čtení Constantina Göttferta
28. 7. 2016  -  18:00
     Pražský literární dům | Ječná 11, Praha 2

 

 Náš rakouský stipendista Constantin Göttfert, spisovatel a hudebník žijící ve Vídni, je autorem tří básnických sbírek a dvou románů. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků včetně turečtiny a autor za ně obdržel mnohá ocenění. Göttfert bude v Pražském literárním domě předčítat m. j. z antologie textů Hinter dem Gesetz – Kafka, Recht und Ordnung, knihy vzniklé v rámci literárního projektu Rakouské společnosti Franze Kafky.

Čtení proběhne v německém jazyce a bude tlumočeno do češtiny.

 Plakát ke stažení zde.


Nový blog Constantina Göttferta!

Náš stipendista Constantin Göttfert již zveřejnil první příspěvek na svém blogu, kde si můžete přečíst o jeho prvních dojmech z Prahy.

Blog je k nahlédnutí zde.


Jugend schreibt!
31. 10. 2016

Gymnázium Thomase Manna a Pražský literární dům vyhlašuje soutěž v kreativním psaní v německém jazyce Jugend schreibt

Téma: Moje oblíbená pražská zákoutí

Účastníci: žáci 2. stupně ZŠ

                  studenti středních škol

Podmínky soutěže


site design © 2008-2016  ||  drobas.info