Praha a Černovice, města s výrazným otiskem habsburské monarchie, se vyznačují koexistencí několika jazyků, národů a náboženství. Tyto determinanty neustále znesnadňují, resp. zpochybňují národně-kulturní kategorizaci a kanonizaci těchto míst. Na základě prací pražské germanistiky, zaměřených na vymezení literárních regionů, budou předmětem diskuse modely popisující urbánní kontexty a jejich souvislosti reflektované prostřednictvím kulturněsociologických přístupů. Vedle konceptů městských identit a obrazů spjatých s prostorem půjde také o často protichůdné tradice kultury vzpomínání, jež naznačují soužití, souběžný vývoj i střet různých kultur. Cílem příspěvku je srovnání literární moderny a kultury Prahy a Černovic.

Steffen Höhne je profesor kulturologie a kulturního managementu na Vysoké škole hudební Franze Liszta ve Výmaru a Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně.

Přednáška proběhne v německém jazyce.

Srdečně Vás zveme na další přednášku ve spolupráci s ÚGS FF UK tentokrát na téma Max Brod – romanopisec. Naším hostem bude Steffen Höhne.

Max Brod, autor rozsáhlého prozaického, básnického, dramatického a esejistického díla, dnes evidentně stojí ve stínu Franze Kafky, kterého sám protežoval a jehož přijetí dosahuje celosvětového měřítka. Paradoxně z počátku jejich tvorby byl právě Brod výrazně známější a na knižním trhu také aktivnější a úspěšnější autor, třebaže nebyl představitelem literární moderny. Doložit lze 131 Brodových samostatných publikací. Přednáška se zaměří především na románovou tvorbu Maxe Broda, jež je z velké části konvenční a pouze u jednotlivých děl lze předpokládat, že jsou relativně známé. Předmětem kritického zhodnocení bude několik vybraných Brodových historických románů (Tycho Brahes Weg zu Gott 1915, Rëubeni. Fürst der Juden 1925, Galilei in Gefangenschaft 1948, Armer Cicero 1955).

Steffen Höhne je profesor kulturologie a kulturního managementu na Vysoké škole hudební Franze Liszta ve Výmaru a Univerzity Friedricha Schillera v Jeně.

Večer proběhne v německém jazyce.
Pořad se koná ve spolupráci s Ústavem germánských studií FF UK / Centrem Kurta Krolopa.

Jakub Řehák (1978) bude číst z připravovaného rukopisu Zlý chodec básně i kratší texty, které se týkají několika pražských čtvrtí – Smíchova, Nuslí a Vršovic, ale i dalších míst, mezi nimiž básník přechází – náplavky, železničního mostu na Výtoni, parků Grébovky a Folimanky nebo vzdálenější Parukářky. Pro Řeháka jsou tyto prostory dějištěm osobního osvícení, městskými „bermundskými“ trojúhelníky, v nichž vnímání a pociťování času probíhá na úrovni jiné, zostřenější reality.

 

Jakub Řehák (1978) je básník, esejista a editor, pracuje v Městské knihovně v Praze. Knižně debutoval v roce 2008 sbírkou básní Světla mezi prkny. Za sbírku Past na Brigitu (2012) obdržel cenu Magnesia Litera za poezii, v roce 2025 vyšla polsky v překladu Zofie Bałdygy. Nominaci na Literu získal také za básnický svazek Konkrétní poštolka (2024). Své literárně-kritické texty shrnul do objemného svazku Poezie ve věku vnějškovosti: Eseje, recenze a jiné texty z let 2007–2022. Jako editor připravil k vydání básnické skladby Stanislava Dvorského, výbor z poezie Vratislava Effenbergera nebo antologii Každý ji zná tak bude maskovaná: 66 současných básní o Praze od 56 českých básníků a básnířek (2022).

  

 

Moderace: Josef Straka

Večer se uskuteční v českém jazyce.

 

Kamil Bouška (nar. 1979 v Kladně) vystudoval religionistiku na univerzitě v Pardubicích, je činný jako knihovník a básník. Jako debutující autor sbírky Oheň po slavnosti (Fra, 2011) byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategoriích poezie a objev roku. Jeho třetí básnická sbírka Inventura (Fra, 2018), rovněž nominovaná na cenu Magnesia Litera, vyšla v roce 2021 v překladu Zofie Bałdygy v polštině.  V roce 2023 vydal v nakladatelství Trigon jednosvazkový básnický triptych Dokumenty, s nímž se účastnil finále prestižní Drážďanské ceny lyriky a také Magnesia Litery.