Pražský literární dům autorů německého jazyka
Archiv
Dne 12. listopadu 2015 se uskutečnilo 15. setkání národnostních menšin pořádané hl. m. Praha a Domem národnostních menšin o.p.s.
Konference "Národnostní menšiny - duchovní život, víra, literatura" proběhla v Clam-Gallasově paláci v Praze a konala se pod záštitou ministra pro lidská práva Mgr. Jiřího Dienstbiera.
Akademici a zástupci jednotlivých národnostních menšin přednášeli o tématech vztahujících se k této problematice a integraci cizinců nejen v hlavním městě Praze, ale v celé České republice. Program byl rozdělený do tří bloků - 1) přínos národnostních menšin pro českou společnost, 2) literatura národnostních menšin a její přínos pro českou kulturu, 3) duchovní život a víra v životě národnostních menšin.
Důležitým kulturním přínosem je také literární tvorba menšin. "Německojazyčná literatura není jen Kafka, mluvíme o Pražském kruhu, umělecké skupině, která žila a psala mezi světovými válkami. Byla to generace světově známých spisovatelů, kterými jsou např. Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Lenka Reinerová, Franz Werfel, Gustav Meyrink, ale také Johannes Urzidil, Victor Hadwiger nebo Paul Leppin, z Moravy např. Hermann Ungar nebo v Brně narozený Ernst Weiß. Ti, které řadíme do Pražského kruhu, sdílejí sympatie a zájem o český jazyk a kulturu. Často vyrůstali v dvojjazyčném prostředí nebo mluví dobře oběma jazyky.", řekl David Stecher, ředitel Pražského literárního domu německy mluvících autorů, který ve druhém bloku přednášel na téma Německo-jazyčná literatura.
Konference národnostních menšin
Dne 12. listopadu 2015 se uskutečnilo 15. setkání národnostních menšin pořádané hl. m. Praha a Domem národnostních menšin o.p.s.
Konference "Národnostní menšiny - duchovní život, víra, literatura" proběhla v Clam-Gallasově paláci v Praze a konala se pod záštitou ministra pro lidská práva Mgr. Jiřího Dienstbiera.
Akademici a zástupci jednotlivých národnostních menšin přednášeli o tématech vztahujících se k této problematice a integraci cizinců nejen v hlavním městě Praze, ale v celé České republice. Program byl rozdělený do tří bloků - 1) přínos národnostních menšin pro českou společnost, 2) literatura národnostních menšin a její přínos pro českou kulturu, 3) duchovní život a víra v životě národnostních menšin.
Důležitým kulturním přínosem je také literární tvorba menšin. "Německojazyčná literatura není jen Kafka, mluvíme o Pražském kruhu, umělecké skupině, která žila a psala mezi světovými válkami. Byla to generace světově známých spisovatelů, kterými jsou např. Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Lenka Reinerová, Franz Werfel, Gustav Meyrink, ale také Johannes Urzidil, Victor Hadwiger nebo Paul Leppin, z Moravy např. Hermann Ungar nebo v Brně narozený Ernst Weiß. Ti, které řadíme do Pražského kruhu, sdílejí sympatie a zájem o český jazyk a kulturu. Často vyrůstali v dvojjazyčném prostředí nebo mluví dobře oběma jazyky.", řekl David Stecher, ředitel Pražského literárního domu německy mluvících autorů, který ve druhém bloku přednášel na téma Německo-jazyčná literatura.